Co je emoční inteligence a proč je důležitá?

Možná jste slyšeli pojem „emoční inteligence“. Často se o ní mluví v souvislosti se vztahy, prací i zvládáním náročných situací. Co ale tento pojem skutečně znamená a které dovednosti zahrnuje?

Co je emoční inteligence?

Emoční inteligence (EI) označuje schopnost rozpoznávat emoce, rozumět jim a zacházet s nimi u sebe i ve vztahu k druhým lidem. Neznamená to být stále klidný nebo se řídit každým pocitem. Jde spíše o schopnost vnímat emoce jako jednu ze zdrojových informací a zvolit přiměřenou reakci.

Odborný rámec emoční inteligence představili v roce 1990 psychologové Peter Salovey a John D. Mayer. Daniel Goleman tento pojem později výrazně popularizoval. Výzkum nachází souvislosti mezi emoční inteligencí a některými oblastmi psychického přizpůsobení, vztahů nebo pracovního fungování. Neznamená to však, že EI jednoduše nahrazuje IQ nebo sama rozhoduje o životním úspěchu.

Čtyři pilíře emoční inteligence

Existuje několik odborných pojetí emoční inteligence. Pro praktickou orientaci ji můžeme rozdělit do čtyř vzájemně propojených oblastí:

• Sebeuvědomění – schopnost pochopit své vlastní emoce. Když budete frustrovaní, víte to? Víte, proč jste frustrovaní? Sebeuvědomění je základ všeho ostatního.

• Sebeovládání – schopnost spravovat své emoce a jejich vliv na vaše chování. Znamená to, že když cítíte vztek, můžete se zastavit a rozhodnout, jak reagovat, namísto toho, abyste pouze reagovali automaticky.

• Sociální uvědomění – schopnost všímat si emocí ostatních lidí. Patří sem empatie i snaha porozumět tomu, co se v druhém člověku může odehrávat.

• Řízení vztahů – schopnost používat porozumění vlastním emocím a emocím ostatních k navázání lepších vztahů a řešení konfliktů efektivněji.

Proč je emoční inteligence důležitá?

Vyšší emoční inteligence bývá ve výzkumech spojována s některými příznivými výsledky. V profesním prostředí může podporovat například:

• všímavější komunikaci s kolegy,
• rozpoznání vlastního stresu a jeho spouštěčů,
• promyšlenější reakci při konfliktu,
• citlivější práci se zpětnou vazbou.

V osobním životě může být užitečná při:

• pojmenování vlastních potřeb,
• porozumění emocím v blízkých vztazích,
• zvládání neshod a nedorozumění,
• nastavování zdravých hranic.

Jak rozvíjet svou emoční inteligenci?

Dovednosti spojené s vnímáním a regulací emocí lze postupně rozvíjet. Pomoci mohou například tyto kroky:

• Pravidelně si všímejte svých emocí – zkuste se během dne zastavit a pojmenovat, co právě prožíváte. Pomoci může krátká poznámka nebo deník.

• Pojmenujte emoci přesněji – místo obecného „je mi špatně“ zkuste rozlišit například zklamání, obavu, stud nebo bezmoc.

• Cvičte empatii – pokuste se porozumět pohledu druhého člověka, i když s ním nesouhlasíte. Můžete se ptát: „Co pro něj může být v této situaci důležité?“

• Vytvořte prostor před reakcí – při silné emoci se na chvíli zastavte, několikrát se nadechněte a teprve potom se rozhodněte, jak chcete jednat.

• Hledejte zpětnou vazbu – zeptejte se lidí, kterým důvěřujete, jak na ně Vaše komunikace působí. Vlastní chování někdy z odstupu vidíme obtížně.

• Zvažte psychoterapii – může nabídnout prostor pro porozumění opakujícím se emočním a vztahovým vzorcům. Více najdete v přehledu terapeutických služeb.

Závěr

Emoční inteligence není zárukou spokojeného života ani náhradou jiných schopností. Může nám ale pomoci lépe rozumět vlastnímu prožívání, komunikovat s druhými a volit reakce, které odpovídají našim hodnotám. Tyto dovednosti lze rozvíjet v každém věku.